Academy of Future - 3. díl

23. května 2010 v 2:39 | Kat-chan |  Academy of Future
ACADEMY OF FUTURE - "To jen padá vesmírný odpad......... bože! Utíkejte! Padá vesmírný odpad!"

"Yukiko, předej mi Kentara a neboj se o něj," zahřměl ředitel a převzal od té dívky zakrváceného chlapce. "Vy všichni tady na mne počkáte, za chvíli se vrátím." Než kdokoliv stačil něco říct, ředitel se s Kentarem v náručí vytratil do neznáma.
"Jestli si myslí, že tady zůstanu, tak se mýlí!" řekla rázně Itemi a otočila se okolo své osy. V davu někdo vyprsknul smíchy a před Itemi se objevila Naomi.
"Já si dovolím poznámku, která z tebe udělá blbce. Víš, tady nejsou ani okna, ani dveře, ani stropy, ani podlahy, ani stěny, takže by mě fakt zajímalo, jak se odsuď dostaneš," zasmála se Naomi a zakroutila nevěřícně hlavou.
Itemi se odhodlaně nadmula. "Já si cestu najdu."
Místností se rozlehl hlasitý Naomin smích. Naomi se začala skoro až dusit, ale najednou se narovnala a zašklebila se. "Třeba tu bělotu rozrazíš hlavou viď?"
"Já myslím-" chtěla se vmísit do hovoru Kimi, ale Naomi ji zpražila rychlým pohledem.
"Imbecil myslel, to si poslechněme."
"Neurážej ji!" přidala se i Yuuri a výhružně se na Naomi zadívala.
"Neurážim jí. Jen konstatuju stupeň jejího IQ."
"No jasně…" odfrkla Yukiko a přidala se do velkého holčičího chumlu. "První je imbecil, potom blbec, debil, kretén, kokot, vyjebanec a nakonec… oh…Hatsune Naomi."
Tentokrát se smála všechna děvčata, kromě Naomi. Ta vztekle zavrčela a namířila na Yukiko BR-Shootera. Po chvíli ale svého Shootera stáhla zpátky.
"Nebudu se chovat jako imbecil."
"Pozdě," skoro až zapěla Itemi tím nejmilejším hlasem.
Naomi jakoby se najednou proměnila, začala se strašně mračit a už neměla na obličeji ten ironický pohled. Najednou se za zády děvčat ozval nějaký kluk. Když se dívky otočili, uviděli Seijiho, který se tak nějak škodolibě usmíval.
"Nechci vás urazit děvčata. A zvlášť ne tebe, Itemi," obrátil se na blondýnku a pokynul k ní hlavou, potom pokračoval, "ale vy zřejmě nechápete, co chce ředitel udělat. Víte, vše vám vysvětlí až příjde. Ale řeknu vám: Dnes je osudný den a od nás e čeká spolupráce. Bohužel vy, husy s malým mozečkem to zřejmě nemůžete pochopit, že, Naomi?" Naomi znovu zuřivě zavrčela.
"Dobře, přestanu být nepříjemná," slíbila Naomi a sedla si do prázdnoty.
"Já budu ignorovat nejapné poznámky slečny vytahovačné," slíbila Kimi a protáhla se. Přitom se poočku podívala na Tsuchiho, který ale se zaujetím zkoumal okolí. Když jeho pohled zabloudil na ni, přivřel oči a pohled odvrátil. Kimi zakroutila hlavou, jakoby chtěla vyhnat něco zlého z myšlenek a otočila se na Naomi, která už zase zuřila a ostatní děvčata jí oponovaly. Ona ale v tuhle chvíli radši poodstoupila a nechala je být.
Yukiko se také držela v pozadí a prohlížela si zakrvácené ruce a přední stranu oblečení. Nevadilo jí to, spíš jí užírala myšlenka, kde ten kluk je. Chtěla vědět, jestli ho ředitel vyléčil, jestli je v pořádku. Nemohla zapomenout na to, jak jeho oči pomalu ztrácely barvu. Oklepala se, protože ji po zádech přeběhl mráz. Nervózně přešlápla na místě a zadívala se někam nad sebe...
Cosi objevilo v dálce nad nimi, tam, kde by měl být strop a vydávalo to divné zvuky. Všichni utichli. Mužský pud dal tomu, že všichni chlapci vyskočili a vytvořili okolo děvčat ochranářský kruh. Některým děvčatům se ale nechtělo být pod ochrannými křídly a tak pod jejich rukama proklouzly ven. Jednou z nich byla i Kimi. Dívala se na předmět, který se pomalu zvětšoval. Až po chvíli dívání si teprve uvědomila, že se ten předmět nezvětšuje, ale přibližuje.
"Utíkejte!" zakřičela a zachytila dva nejbližší lidi, kteří stáli blízko ní. Rozeběhla se plnou rychlostí a ohlédla se na ostatní. Yuuri zareagovala jako druhá a hned po ní Yukiko s Itemi. I všichni chlapci se rozeběhli za Kimi, jen jeden pitomec tam zůstal. Naomi.
"To je kráva," ulevila si Yukiko a protočila oči. Když už Kimi připadalo, že je dost daleko od padajícího předmětu, zastavila se a otočila na ostatní.
"Ať si třeba zhebne!" odplivl Tsuchi.
Kimi se na něj zašklebila a zakroutila hlavou. "Ty seš mi teda milej."
"No co?" zeptal se Tsuchi a zatvářil se andělsky nevinně. Naomi se podívala na ostatní, pohrdavě pozvedla obočí a ustoupila jen krok stranou. Itemi s vypoulenýma očima sledovala letící předmět a neuvědomovala si, že pevně svírá Seijiho ruku. Až když zasyčel bolestí, trhnutím ji pustila.
"Promiň," zamumlala, ale pohled od předmětu neodtrhla. Předmět už byl skoro u Naomi a v tu chvíli viděla Naomi tváři jakési zděšení. Itemi vykřikla, ale pře hluk dopadajícího předmětu to nebylo slyšet. Naomi si nevypočítala dráhu a ten předmět jí zavalil ruku.
Všichni ohromeně stáli. Yuuri pomalými kroky šla k předmětu, prozkoumat ho. Obešla ho z jedné strany, z druhé strany a vypadalo to, jako pouho pouhý kvádr něčeho těžkého. Snad nějakého kovu.
"Myslel jsem, že se kovy už vyrábějí odlehčené, nebo ne?" ozvalo se jí za ramenem, až sebou nepatrně, ale přesto zřetelně trhla.
"Kiseki-san, nevšimla jsem si tě!" vyhrkla Yuuri. Vždyť přece šla za ředitelem a on za ní nešel. Nebo snad ano? Vždyť mu ředitel volal do parku! Takže musel jít za ní. Nebo šel jinudy?
"Vnímáš?" luskl ji před obličejem a potom ji obešel, aby se dostal blíž k předmětu. "Co myslíš, že to je?"
"Těžko říct…"
"Je to vesmírný odpad." Nikdo se nemusel dívat, všichni věděli, o koho jde.
"Jsi si jistý, Seiji-san?" ujišťovala se Itemi. "Kde by se tu vzal."
"Kdo ví, ale když se podíváte blíž a.. no prostě to je vesmírný odpad. Jo a vytáhněte někdo tu holku," poukázal na Naomi, ke které se loudavým krokem vydaly Yukiko s Kimi. Yuuri, Kiseki, Itemi a Seiji mezitím začali zkoumat, co to je za kvádr.
Yukiko kývla na Kimi a chytily Naomi. Začali tahat, ale kvádr byl moc těžký. Nemohli z pod něj Naomi dostat.
"Promiňte mi tamto," řekla Naomi se stydlivým výrazem v očích, ale vrásky na obličeji spíš vykazovali obavy. Yukiko s Kimi si vyměnily vážné pohledy.
"Pokud náš furt budeš takhle srát, tak ti moc lehce neodpustíme," zašklebila se nakonec Yukiko a znovu společně s Kimi vynaložily sílu na to, aby ji vytáhly, ale bohužel se to nedařilo.
Kimi sjela pohledem z kvádru na Naomi a zkonstatovala: "Potřebujeme to něčim nadzvednout."
"Ale čim…"
"Počkejte holky, ustupte," poradila jim Naomi. Dívkám bylo divné, že i přes to, že jí kvádr drtí ruku, je ledově klidná, ale ustoupily. Naomi namířila BR-Shootera na velký kvádr a zmáčkla spoušť. Bylo to tak silné, že jí to spod kvádru vymanilo, ale ruka tam zůstala. Kimi k ní zděšeně přiběhla, ale Yukiko nebyla z neznámého důvodu schopna pohybu. Možná to bylo tím, že na jeden den už viděla dost zranění u toho chlapce a nechtěla vidět další.
"Pojď se na to podívat!" vykřikla Kimi v úžasu a sledovala Naominino rameno, ze kterého prskaly malé jiskřičky z urvaných kabelů. Yukiko tedy přišla a na jediné, na co se zmohla, bylo udivené: "Co-to-je?"
Ten hluk okolo Naomi přilákal i ostatní. Teď všichni stáli okolo Naomi, která vypadala, že si dala dost dobrou herdu do hlavy.
"Ona je robot?" zeptala se Yuuri a v jejím hlase bylo slyšet cosi výhružného.
"To je dost nepra-" Tsuchi Seijiho nenechal jeho myšlenku dokončit.
"Tak jak teda vysvětlíš, že tady má šroubky a… kabely." Najednou problesklo divně vypadající černé světlo a zjevil se další chlapec. Byl až strašlivě podobný Naomi. Všichni k němu zvedli oči a on jen k Naomi pomalu přistoupil a poplácal ji po tváři. Vypadalo, že ví co dělá, tak všichni začali couvat a raději šli od nich dál.
"Tak už čekám jenom na útok dinousarů," poznamenal Kiseki a v tu chvíli se všechna napjatá atmosféra perfektně uvolnila a skoro všichni se začali smát. SKORO všichni. Krom Yukiko, která se znovu stáhla do pozadí a přemýšlela nad tím, co se stalo tomu chlapci a proč přiletěl ten kvádr. V tom se zase objevilo to divné světlo, které se začalo tvarovat do siluety chlapce. A přímo před ní.
"Ahoj," pozdravil ten kluk s červenýma očima a vlasy. Yukiko v úžasu pootevřela ústa a pevným stisknutím pěstí přemáhala chuť ho obejmout. Natáhl k ní ruku, kterou skoro okamžitě stiskla. Jeho pokožka už nebyla tak studená a ty oči. Měly sytě červenou barvu, stejně jako její.
"Mockrát ti děkuji za záchranu a omlouvám se za potíže," usmál se mile a ladně a lehce ji objal. Už nebyl cítit železitou vůní krve, ani prachem, či potem. Nádherně voněl nějakým květinovým parfémem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama