Daido Aisuru 2.díl

23. května 2010 v 2:49 | Kat-chan |  Daido Aisuru
DAIDO AISURU - Shi-Shikamaru? To je.... *prásk*

"Ohayo-gozaimasu," popřál ten kouřící anděl.
"O-Ohayo," usmála jsem se a přes nahé tělo jsem si přetáhla deku. "Se-sensei?" Pohled jsem sklopila někam k nohám, abych neviděla, jak se bude tvářit.
"Copak?"
"Promiňte. Co jsem chtěla, to jsem dostala a vy jste kvůli tomu musel zradit Kurenai." Postel u mých nohou se prohnula, jak si Asuma rychle sedl. Najednou mi dýchal do ucha.
"Jestli je to všechno co jsi chtěla, tak mi nechoď na oči," šeptl naštvaně a začal se oblékat. Rychle jsem k němu přiskočila a objala ho zezadu okolo krku. Zavřela jsem oči a zašeptala: "Miluju tě, nechci tě jen na sex. Chci tě cítit každý den u sebe."
Asuma si strčil do pusy cigaretu a také zavřel oči. Zasmušile sklopil hlavu a vousy mě škrábl do ruky.
"Tak proč říkáš tyhle kraviny? Pohádal jsem se se Shikamarem, vyspal se s tebou a řekl, miluji tě, myslím, že ty mé pocity znáš moc dobře, Nanami." Ještě více jsem ho objala a políbila za krk.


(gomen za špatnou kvalitu, foceno mobilem)
Okolo dvou hodin jsem se oblékla a rozhodla se jít za Shikamarem. Musela jsem se mu omluvit a zeptat se, proč se pohádal s Asumou. Prošla jsem úzkou chodbou a zaklepala na jeho pokoj, ze kterého se ozvalo tiché vyzvání. Vstoupila jsem, sedla si vedle něj a sledovala, jak těžce dýchá s obličejem v dlaních. Jeho flegmatický životní styl se vypařil v jednom jediném okamžiku. A to kvůli mně.
Mlčky a pomalu jsem mu položila ruku na rameno.
"Nešahej na mně!" okřikl mě.
"Shikamaru-"
"Sundej ze mě tu ruku!" Odtáhla jsem tedy ruku a povzdechla si.
"Já vím, že máš Asumu rád a mě nesneseš, ale-" začala jsem znova.
"Přijď později. Prosím," požádal. V jeho hlase se odráželo něco neznámého. Něco co jsem u něj nikdy nezachytila, jakási bolest. Tu bolest jsem nechtěla ještě zvětšit a tak jsem se zvedla a tiše odkráčela na chodbu. Došla jsem ke svému pokoji, lehla si na postel a zadívala se na bílý strop.

Asi jsem usnula, protože najednou se přede mnou zjevil Chouji. Leknutím jsem se až zalkla.
"To mi nedělej, kamaráde," pousmála jsem se.
"Nanami? Shikamaru se mi moc nelíbí. Vypadá zle. Můžeš si s ním promluvit, na tebe vždycky dá." Na mne vždycky dá? Zeptala jsem se sama sebe v duchu.
"Promluvím s ním," slíbila jsem mu a zvedla se. "Tak zatím Chouji."
K Shikamarově pokoji jsem přiběhla. Chvíli jsem u těch dveří stála a potom teprve jsem zaklepala. Shikamaru se zase ozval, jako minule. Nervózně jsem si znovu sedla vedle něj.
"Promiň, Shikamaru," omluvila jsem se.
"Ani nevíš, za co se omlouváš."
"Asi za to, že jsem ti prostě takhle ošklivě svedla Asumu…Vím, že ho máš rád stejně jako svého otce."
Shikamaru si povzdechl a podíval se na mne. "Tak to není."
"Jak to tedy je?" podivila jsem se.
Shikamaru mě zhypnotizoval pohledem. Seděla jsem jako kamenná socha, dívala se mu do očí a poslouchala, co říká. Jeho rty se pohybovaly. Slyšela jsem, co řekl, ale nemohla jsem tomu uvěřit.
"Promiň Shikamaru, ale myslím, že sám víš, že se Asumy nevzdám." Po těchto slovech jsem se na něj omluvně podívala a vyběhla z toho pokoje. Běžela jsem rovnou k Asumovi. Ani jsem nezaklepala a vběhla jsem dovnitř. Asuma zrovna vycházel ze sprchy, ale to mě nezarazilo a rychle jsem ho objala.
"Asumo!" Asuma mě taky objal.
"Počkej Nanami, musím se obléknout," řekl můj anděl a jemně mne odstrčil. Sedla jsem si na židli a koukala do blba. Když jsem cítila, jak se pach cigaret přibližuje, obklopil mě klid. Asuma mne objal okolo ramen a políbil na čelo.
"Ještě než začneš, chci ti něco dát. Byl jsem nakupovat a viděl jsem leták, že tady bude ples, tak jsem ti koupil šaty," usmál se. Podal mi velkou krabici. Otevřela jsem ji a uviděla rudé šaty.
"Jak jsi věděl, že rudá je má oblíbená barva?" zajímalo mě a vytáhla jsem šaty. Přiložila jsem si je k tělu. Byla to akorát moje velikost. Rudé šaty měly po stranách dlouhé vyzývavé rozparky. Vepředu měly šaty jako ozdobu zavazování jako u mých oblíbených korzetů. Chtěla jsem se z nich radovat, ale z neznámého důvodu jsem nemohla.
"Líbí se ti?" optal se Asuma, když viděl můj polovičně smutný pohled.
"Moc…ale, Asumo, musím ti něco říct."
Zase jsem se posadila a zhluboka nadechla. "Shikamaru mi řekl, že mě miluje."
Chvíli to vypadalo, že Asuma nedýchá. Klečel vedle mě a díval se někam do blba. Potom se podíval mně do tváře a otevřel pusu. Asi chtěl něco říct, ale rozmyslel si to a zase pusu zavřel. Vytáhl krabičku s cigaretami. Ihned jsem mu jí vzala, protože byl schopný si je do pusy narvat všechny najednou.
"Ale byl s tím docela vyrovnaný, že my dva," větu jsem nedokončila, protože jsem ho nechtěla nervovat. "Nemysli na to, mysli na ten dnešní ples, ano?" Políbila jsem ho na tvář. Bylo vidět, že se docela uklidnil. Jen jemně přikývnul a objal mne.
"Vyzkouším si ty šaty, jo?" navrhla jsem. Vzala jsem je a začal se svlékat. Asuma zamyšleně hledět na mé tělo, které se pomalu navlékalo do červených šatů. Nadšeně jsem se nakrucovala před zrcadlem a zkoušela jsem sexy pózy. Asuma ke mně přišel zezadu, rozvázal šňůrku u ňader a dravě ze mě šaty začal sundávat. Nebránila jsem se. Až do té doby, kdy jsem u dveří spatřila někoho vysokého v zelené vestě, s černými vlasy v culíku.
"Shikamaru!" zvolala jsem, ale osoba bouchla s dveřmi a utekla. Tím jsem si zkazila celý požitek, který bych mohla prožít, kdyby nepřišel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama