Daido Aisuru 4.díl

23. května 2010 v 2:51 | Kat-chan |  Daido Aisuru
DAIDO AISURU - Jdu zapomenout...

Byl den, kdy měl do města přijet Kazekage. Každý byl jako na trní, aby ve vesnici vše šlapalo. Já byla se svým starým týmem pozvána do kanceláře k Tsunade, kde nám měli dát poslední úkol. Stáli jsme tam všichni čtyři a poslouchali Hokage, když vešel. Červenovlasý, vysoký, nádherný. Vypadal velmi vážně a zamyšleně. Zalíbil se mi na první pohled. Uklonila jsem se a pozdravila. Pozdrav mi opětován chladným, ale stejně přitažlivým tónem. Tsunade mávla a já, Nakato a Daisuke jsme odešli z místnosti.
Hokage a Kazekage vystoupili na vrchol hlavní budovy a pokývali všem občanům. Když v tom vesnici napadla skupina velmi silných a odvážných ninjů z neznámé vesnice. Vypadali slabě, ale když už se bojovalo, byli nejsilnější protivníci, které jsem kdy potkala. Bojovala jsem proti dvoum úplně sama na hradbách vesnice. Vyčerpala jsem všechnu chakru a byla připravena na to, že do mě jeden z nich udeří silnou technikou a zabije mě. A tak by se i stalo, kdyby mu v tom někdo nezabránil. Přede mnou se vytvořila veliká písečná zeď a Kazekage stál těsně vedle mě. Shodil oba dva ninjy z hradeb a podíval se mi do očí. Ten pohled, ten úsměv, který patřil jen a jen mně, se mi vryl do paměti.
Od toho dne jsem každou noc utíkala z domu a setkávala se s Kazekagem u něj v hotelovém pokoji. Po pár dnech jsme se pomilovali. Byl milý a úplně vyměněný. Nebyl to ten chladný, vážný Kazekage. Byl to Gaara.
Po dvou týdnech, které jsme spolu strávili, měl Gaara odjet. Ta noc byla nejdelší a nejvášnivější ze všech. Když začalo svítat, Gaara mě polibkem probudil a do ruky mi vtiskl malou krabičku. Věděla jsem, co bývalo v krabičkách jako tahle a neměla jsem odvahu ji otevřít.
"Vezmeš si mě, Nanami?" zeptal se Gaara a já otupěle seděla. Otevřela jsem krabičku, nandala si prsten na ruku, a protože jsem byla zamilovaná, nadšeně jsem mu na to kývla.
Gaara mě prosil ať jedu s ním, ale já nemohla. Prosila jsem všechny, aby mi to dovolili, ale bylo to marné. Poprosila jsem Gaaru, aby ještě jednu noc počkal a tak tedy v Konoze strávil o noc déle. Tu noc jsem se nechtěla milovat, chtěla jsem jen být u něj v náručí, vdechovat tu nádhernou vůni. Gaara mne ale začal svlékat hned, jak jsem přišla. Zastavila jsem ho a řekla, že dnes ne. Kazekage na mě začal křičet, že to nemusel zůstávat v Konoze. Naštvala jsem se a chtěla odejít, ale znemožnil mi to. Surově se mnou švihnul na postel a znovu začal líbat. Bránila jsem se, odstrkovala ho, ale chytil mi ruce, nohy mi k posteli připoutal a svlékl mne. Choval se divně. Rozbrečela jsem se a brečela a brečela. Ale ani to ho nezastavilo. Prostě se se mnou vyspal proti mé vůli. Znásilnil mne.
Další den přišel ke mně domů, ale místo omluvy řekl jen: "Přijedu si pro tebe, princezno." Odjel.
Nevěděla jsem, jestli ho mám nenávidět, nebo milovat, ale byla jsem si jistá, že ho dlouhou dobu nechci vidět.
Asuma i Shikamaru na mne koukali zmateně a na Gaaru naštvaně. Gaara se zvedl ze země, podal mi ruku a zvedl mě také.
"Pořád jsi moje snoubenka. Kde máte hotel?" zeptal se. Už jsem chtěla odpovědět, když mi do řeči skočil Asuma.
"To tě nemusí zajímat!"
"Hotel u Černé růže," šeptla jsem.
"Krásný hotel, že?" zasmál se Gaara a chytil mne za bradu. "Čekej na mě, princezno." Trhla jsem hlavou a podívala se po Asumovi. Gaara pomalu odešel a já tam zůstala stát naproti těm dvěma, kteří mi v jeden den vyznali lásku, a já si po dnešku nejsem jistá, jestli je miluji.
"Půjdeme do hotelu, tam to všechno znovu probereme," navrhnul Asuma, vzal cigaretu do pusy a vykročil. Myslela jsem, že kolem mě projde a půjde dál, ale objal mne okolo ramen a vedl po cestě. Shikamaru šel těsně za námi.
V hotelu jsem jim příběh řekla znovu. Shikamaru se najednou sebral a šel spát, že prý byl unavený. Už jsme byli zase sami a já měla divný pocit. Měla jsem potřebu se zvednout a ihned teď Asumu vysvléct do naha a líbat ve všech zákoutích jeho pěkného, svalnatého těla.
"Odpustím ti, ale…" začal Asuma, ale náhle se zastavil. Slovo "ale" jsem nikdy neměla ráda, protože znamenal háček vždycky tam, kde bych ho chtěla nejméně. "Odpustím ti, ale okamžitě zahodíš prstýnek a na Gaaru zapomeneš."
Vykulila jsem oči a zběsile zakroutila hlavou. "To ne." Nepřichází v úvahu.
"Jestli mě miluješ, tak to uděláš!" řekl Asuma přísným tónem. Pomalu jsem sundala prstýnek a udělala, jako že jsem ho vyhodila z okna. Dala jsem si ho ale do kapsy.
Na dobrou noc jsem Asumu lehce políbila a byla připravená jít do svého pokoje, ale můj kouřící anděl řekl ne a stáhl si mě k sobě. Políbil mne do vlasů a natáhl do nosu vůni mých vlasů.
"Kéž bys nebyla tak přitažlivá a nevinná," vydechl s obličejem pořád ponořeným do zlatavých vlasů. "Když si přehrávám tu historku, to co jsi říkala mě a ten příběh, napadá mne pro tebe trefné pojmenování, děvko."
Vzlykavě jsem vzdechla a vydechla jsem tím i poslední kousek z té mé malé dušičky uvnitř mé skořápky. Muž si dlouho nevšimnul, že se po mých tvářích kutálí slzy.
"Neplač, jen se začni chovat jinak. Třeba začni tím, že zapomeneš na Gaaru, na Shikamara a na všechny ostatní a ponecháš si jen mě." Vyndala jsem prstýnek z kapsy, provinile jsem se podívala Asumovi do tváře, dala mu prstýnek do ruky.
"Nalož s ním, jak se ti zlíbí. Jdu zapomenout," oznámila jsem, zvedla se a vyšla ze dveří. Chodbou se rozléhal do ticha klapot podpatků a šustění šatů.
Lehla jsem si do postele a křečovitě zavřela oči. Chtěla jsem teď otevřít oči a zjistit, že je čas jít na ples, kde si mě Gaara vůbec nevšimne. My s Asumou protančíme celý večer, potom v objetí dojdeme do hotelu, pomilujeme se a zase v objetí usneme.
Když jsem otevřela oči, zrovna svítalo a mě někdo něco šeptal do ucha. Obrátila jsem hlavu tím směrem a spatřila Gaaru. Rukou zamezil můj šokovaný výkřik, a když jsem vydechla, ruku dal zase pryč.
Usmál se úsměvem, ze kterého mi bylo úzko, a oznámil: "Přišel jsem si pro tebe, princezno. Šaty na tebe čekají v kočáře pod oknem. Svatba nám začíná za dvě hodiny."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama