Sparkling Star 2.díl

23. května 2010 v 3:01 | Kat-chan |  Sparkling Star
SPARKLING STAR - Pápá, pane ignorante...

"Ha-há, pane tak jste mě dostal. Co teď? Znovu mě sprostě využijete a ráno se mě zeptáte, kdo jsem a co tam dělám vedle vás nahá?"
"A vykáš mi proč?"
"Protože jsem dost slušná na to, abych ti po sexu vykala." Hloupá, nesmyslná věta…
"Promiň, ale já si tě vážně nepamatuju."
"To je v pořádku. Já i moje pochva, která ti přišla vhod, se s tím nějak vyrovnáme," odsekla jsem a stočila hlavu pryč, abych se nedívala do těch světle modrých očí. Nemám ráda světle modrý oči. Máte pocit, že vám vidí až do žaludku.
"A tys mi jméno řekla? Ah..já si vážně pamatuju jenom ten sex. Asi jsem hold hodně pil." Právě jsem se dozvěděla, že jsem seděla v autě s opilým chlapem. Mohla jsem zemřít ale ne. Ten kretén co řídí můj život mě prostě donutil se s nim vyspat.
"Neřekla," odpověděla jsem po krátké chvilce přemýšlení.
"A řekneš mi ho teď?"
"Neboj, to vědět nemusíš. Žalovat tě nebudu."
"Stejně ho chci vědět."
Povzdechla jsem si a usmála se: "Jak moc ho chceš vědět?"
"Hodně moc."
"Tak to máš hodně moc smůlu," křikla jsem a chystala se odejít, ale on mi v odchodu zabránil. "Heleee. Nehraj si na velkou scénu z velkýho romantickýho filmu. Já ti do náruče už nepadnu."
"Fajn, jak chceš," zašklebil se a uhnul mi z cesty.
Podívala jsem se mu do tváře, naklonila se k němu a mávla mu před očima rukou. "Christine Lost." S vyřčením mého jména jsem se otočila a odešla.
Pár hodin jsem sice po vesnici bloudila, ale díky dobrým lidem jsem za chvíli seděla v autobuse, v uších měla sluchátka a poslouchala Cinema Bizarre. Vždy když tam byla Yuova kytara slyšet, vztekle jsem zavrčela, až se po mě lidi okolo ohlíželi. Ale mě to bylo jedno, tohle mu neodpustím.

Přišla jsem domů, nevrle jsem zapnula počítač a přejela rychle pohledem oblíbené stránky. Všimla jsem si na jedné stránce videa.
"Když jsem zklamána, jediné co mi pomůže, je tahle písnička," četla jsem nahlas. Zvedla jsem oči a pohled mi uvízl na kytaře, která byla zapřena v rohu. Vzala jsem ji do ruky, zapojila do komba a připravila si mikrofon. Za chvíli jsem měla vše nachystané a začala jsem skládat. Ve dvě hodiny mi přišla na byt zaťukat sousedka, ať si tu hudbu tlumím. Poslala jsem jí s rozčilením do háje a po chvíli dokončila písničku. Nahrála jsem ji do počítače a poslala ji na e-mail lidí, kteří spravovali oficiální webové stránky Cinema Bizarre fans. Jak jsem si myslela, do pěti minut ta píseň byla zveřejněna a rozjela se dlouhá diskuze. Píseň jsem poslala i svému manažeru a s potutelným úsměvem jsem šla ve čtyři hodiny ráno spát.
Druhý den v jedenáct mi volal manažer. Oznámil mi, že písnička se líbí a přidáme ji na album, které budeme nahrávat. Když rozhovor s ním skončil, zavolala jsem ostatním členům kapely, oznámila jim, co se stalo.
"Přijdeš dnes na zkoušku Christy?" zeptal se mě náš bubeník, Johny.
"Samozřejmě," odpověděla jsem a podívala se na nástěnku s velikým papírem, na kterém bylo červeně napsáno: "ZKOUŠKA!!!!" Myslím, že na věc, kterou mám tak velkým písmem přímo před očima bych nemohla zapomenout. I když, povedly se mi i lepší věci.
"Probere tam tu novou písničku. Paula říkala, že se jí líbí, ale je pro ni moc nízko." Pootevřela jsem pusu a musela se párkrát zhluboka nadechnout, abych na chudáka a Johna neřvala.
"Ehm," odkašlala jsem si a začala podrážděným tónem, "cože to ta čubka povídala?"
Slyšela jsem, jak si John povzdechnul. "Christy…Neříkej jí tak. Přece jenom spolu hrajeme ve skupině."
"Já vim, ale Já ji tam nechtěla!" bránila jsem se tvrdohlavě.
"Sama moc dobře víš, že to co ona umí, ty umíš jen polovičně! Vždyť jste dřív byly kamarádky a jenjom protože tě jednou zklamala a něco o tobě řekla, nemusíš jí hned nenávidět. Navíc tvoje písně jsou pro nás těžký! I tu novou budeš ty hrát na kytaru sama a ona bude zpívat."
Vztek ve mně překypil a já začala řvát: "Tak to ses trochu sek, Johny. Jednou o mě něco řekla?! Ha-ha! JEDNOU? TISÍCKRÁT! A jedinej, kdo bude zpívat zpívat tuhle písničku je ta holka, co ji máš právě na drátě a řve ti do ucha. Protože ten text je napsanej s nějakýma pocitama a ona asi těžko bude vědět, co cítím!"
"Tak se uklidni!" okřikl mě. Byla jsem tak naštvaná, že jsem bez rozloučení zmáčkla červené tlačítko a s mobilem hodila o postel. Začala jsem nakvašeně pochodovat po pokoji a kopat do věcí.
"Tak ona si myslí, že bude…no tak to ani náhodou," vrčela jsem nevrle a byla naštvaná, až jsem měla po celém těle husinu. To je…to je kráva na entou. Už jsem se ani netěšila, až Yu najde mou písničku a moje telefonní číslo.
Na telefonu mi zazvonila zpráva. Dvě, tři. Rychle jsem je otevřela. V první se psalo, jaká jsem kráva, že by toho Yu nebyl schopný, v další podobná věc a třetí dávala za pravdu mě. Takových sms mi dnes od rána přišlo snad sto. Ale žádná nasraná od Yua. Lehla jsem si na postel a potom jsem se podívala, kolik je hodin. Do zkoušky mi zbývaly tři hodiny, které mohly být zaplněny jen nudou.
Čekala jsem na hovor zbytečně. Nezavolal a už byl akorát čas, abych vyrazila a tak jsem si sbalila kytaru a vyrazila.

Na zkoušku jsem dorazila jako poslední. Paula zrovna něco svým pištivým hláskem sdělovala manažerovi. Johny mě na půl cesty k ní zarazil a se svraštěným obočím na mě pohlédl.
"Budu milá," zamumlala jsem. Johny se spokojeně usmál a šel si dál, ke svým bubnům. Zaslechla jsem, jak Paula mluví o mém songu.
"Hoj," připletla jsem se mezi ně. "Slyšela jsem, že si povídáte o mém songu."
"Právě jsem mu říkala, že to zpívat nebudu. Je to divná písnička. Ale on mi furt říká, že se to bude líbit," zapištěla Paula a já jsem musela zamrkat. To byl jediný pohyb, který jsem dokázala udělat, když na mě ohyzda promluvila.
"S tím prvním," řekla jsem, když jsem v mozku začala chápat její větu, "bych souhlasila. Zpívat to budu já. S tím, že se to bude líbit, bych taky souhlasila. Hlavně kvůli bulvárům." Mrkla jsem na Marcela [Mársla] a plácla si s ním. Paula uraženě pohodila blonďatými vlasy a odkráčela do zkušebny. Udělala jsem to stejné a Marcel se mohl potrhat smíchy, když viděl, jak kroutím zadkem.
Zapojila jsem si kytaru do komba, stoupla si vedle basisty, Henryho a začala si s ním povídat. Henry mi řekl, že Paula od té doby co přišla, nezavřela pusu. Pořád mlela o tom, že má skvělou písničku a že jí napsala sama.
"Prý je lepší, než ta tvoje," sdělil mi šeptem. Vyprskla jsem smíchy. Při představě jak ta blonďatá zrůda skládá písničku…No potěš Satan…
"Chci slyšet ihned Paulinu písničku!" prohlásila jsem nahlas. Manažer se pousmál a kývl na Paulu, ať nám ji předvede. Začala hrát na klavír. Hrála jenom pravou rukou, kterou stejně hrála melodii a zpívala anglická slova s pitomým přízvukem. Melodie byla jenom o třech tónech, slova se nerýmovala, no potěš Satan po druhé…
"Ehm, to bylo, inu, no," koktal manažer a já na jeho rtech viděla úšklebek. "Teď nám svou písničku ukáže Christy."
"S radostí," usmála jsem se na něj a vzala do ruky kytaru. Začala jsem vybrnkávat noty, a po chvíli jsem začala normálně hrát akordy.
"Sex, sex, sex,
This is all you want,
Sex,sex,sex,
You must be the front
, [sex, sex, sex, to je vše co chceš. Sex, sex,sex, musíš být ten první]" zpívala jsem anglická slova a hrála. Vžívala jsem se do hudby, a když přišla pomalá část zpívala jsem s takovým citem, až jsem cítila vibrování u srdce.
"Alcohol and cigarette smoke,
You want me, I want you,
This game was only poke,
And I know, what now I do.
[Alkohol a kouř z digaret, ty chceš mě, já chci tebe, tahle hra je jen šťouch, a já teď vím, co udělám"" Dohrála jsem písničku dlouhým táhlým tónem a podívala se na manažera.
"Ženská, nevim jestli mám husinu z tý hudby, nebo z toho příběhu," zadrkotal manažer zuby a lehce do mě šťouchl. "Název písničky? Ta rozhodně půjde na album. Pomoz klukům s bubnama a basou, bude to úžasný!"
"Sex-game. Pomůžu," ujistila jsem ho a začala Henrymu ukazovat, jak si to představuju.
"A co já?!" zapištěla Paula.
"Ty…v týhle písničce nebudeš!" okřikl ji manažer.
Po dlouhé době jsem se podívala na mobil a zjistila, že mám zmeškaný hovor, zavolala jsem zpátky a ozval se příjemný mužský hlas, který jsem znala.
"Ahoj, Christine. Jsem Strify, mohli bychom se sejít?" Strify. Zpěvák z Yuovo kapely. A sakra…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama